Pavel Štursa ::
  KURZYLEKTORTEXTY A INSPIRACEAKTUÁLNĚKONTAKT      
  SOFT SKILLS

NEJEN MZDA MOTIVUJE

Jistě, potřebujeme peníze. Třeba platit za jídlo, bydlení, boty, pojištění, za benzín, internet… Za hry a hračky, vstupenky, nový telefon a tak. Za peníze toho jde spousta koupit. A tak ani není divu, že se toho v našem světě právě kolem peněz tolik točí.

Jsou však peníze opravdu vším, o co zde běží?
Když psychologie a další sociální vědy zkoumají, na čem v životě závisí míra štěstí, spokojenosti a naplnění lidí, dochází k pro mnohé docela překvapivým závěrům. Ano, určité množství peněz bývá pro klid a přežití nutné. Od určité výše příjmů však již spokojenost člověka se stavem osobních financí nesouvisí. Neplatí, že čím vyšší příjem, tím vyšší spokojenost a lepší život. Přímá úměra tam neexistuje. Rozhodují úplně jiné faktory.

Psychologie to dobře ví. Mnohokrát potvrzené závěry sociálních věd a praktická doporučení, která z nich vyplývají, však často nezaslouženě zůstávají na okraji pozornosti. Jejich šíření totiž není podporováno marketingem a reklamou. Tyto úplně jiné věci, kvality, které rozhodují, totiž zpravidla za peníze koupit nejde. Za čí peníze by je tedy reklama propagovala? Marketing a reklama je lidem do hlav netlačí, a tak je těmto úplně jiným věcem v hlavách lidí obecně přikládána mnohem menší váha, než jim přísluší.

Pojďme proto vyrovnávat hru a na několik z nich ukázat. O jaké faktory jde? Zmiňme namátkou:

  • PODPORUJÍCÍ VZTAH a postup jeho navození, jak jej formuloval Carl Rogers.
  • Praktická emoční inteligence a cesty jejího rozvoje (Salovey nebo Goleman).
  • NAUČENÝ OPTIMISMUS (Martin Seligman či Aaron Beck)
  • Vědomí osobní volby, svobody a odpovědnosti a na řešení zaměřená komunikace (Kofman nebo Sprenger)
  • DŮVĚRA a její rozvoj – Stephen Covey a další
  • Hledání a nacházení SMYSLU v činnosti, práci, životě (Csikszentmihalyi, Frankl, Haidt nebo Wrzesniewski – Job Crafting)
  • Vnitřní motivace, autodeterminace a její podněcování – podpora autonomie (Deci)

Mnohé z těchto kvalit se překrývají s čímsi, co bývá v lidské kultuře chápáno jako slušnost nebo vnímáno jako moudré a správné etické postoje a jednání.
Zmínění psychologové a výzkumníci se však ve svých výše uvedených pojetích empiricky více zaměřují na každodenní praxi a formulují konkrétní kroky, pomocí kterých lze k uvedeným kvalitám směřovat.

Při aplikaci těchto kroků lidé zjišťují, že si mohou být vzájemně oporou ještě více, než si mysleli. Že mohou své city a pocity učinit svými spojenci a vnitřními zdroji. Že mohou regulovat svůj stres a únavu. Že jejich spokojenost a životní rovnováha do značné míry záleží na jejich postojích a myšlenkách a že ji mohou rozvíjet. Stejně tak, že má smysl nacházet v dění smysl a rozvíjet své vědomí osobní volby, svobody a odpovědnosti, protože to hodně přinese. Prostě proto, že se to vyplatí.
Jak takovéto kvality dostat do každodenního života společenství, podniku, do firemní kultury?

Jde o zvyk. Nějaké zvyky máme všichni tak jako tak. Jaká však bude struktura našich zvyků do budoucna, záleží na nás samých. Postupnými, malými, vytrvalými kroky můžeme své návyky přepisovat a měnit.
Změny zvyků ve skupinách lidí mohou nejspíše iniciovat ti, co mají na fungování skupin větší vliv než jejich řadoví příslušníci. V podnicích a organizacích bývají takovýmito lidmi vedoucí. Přímí nadřízení pracovníků a vedoucí na všech úrovních řízení.

Aniž by se museli rázem přeonačit v Míry Dušíny či Káji Maříky, jde o to, aby vedoucí, klíčoví lidé v podniku některé z výše uvedených kvalit reprezentovali, zhmotňovali sami v sobě, ve svém jednání a tím je uváděli v život. A vytvářeli tím protiváhu mediálnímu marketingovému výplachu mozků, který se snaží vmasírovat do hlav všech, že život je jen konzum a kromě radůstek, co se dají koupit za peníze, v životě není nic, co by stálo za pozornost.

Způsob jednání a styl komunikace vedoucích má ze sociálně psychologického hlediska ve skupinách velký vliv. Obrazně řečeno, ve většině rozhovorů jsou vedoucí tím, kdo přináší na hřiště míč a provádí zahajující výkop. V tom, kam míč nasměrují, je na nich. Oni významně spoluurčují, o čem se hlavně povede řeč. O důvodech ke stresu, nejistotě a nepohodě, nebo o něčem, o co se spíš můžeme opřít? O čem se více povede řeč, to více zakoření v hlavách, pocitech a prožívání lidí.

Takovéto cílené působení pak v důsledku v daném společenství vytváří PŘÍZNIVÉ VZTAHOVÉ A EMOČNÍ KLIMA, které způsobí, že lidé jsou v dané práci spíše spokojeni. A i když někde jinde třeba mohou dostat víc zaplaceno, tak neodejdou a rádi zůstanou.

Autor: Pavel Štursa
Setkání k tématu: zde

 

   
FAQ  
Lék na odkládání
Včera a dnes
 
     
© 2009–2018 Pavel Štursa • web design :: Harpuna graphics & multimedia